Historie ČIS

„Prehistorie“ Českého institutu pro supervizi (ČIS) začíná někde tam, kde se setkaly snahy Pražského psychoterapeutického institutu o kultivaci supervize u nás s ochotou zahraničních lektorů – především paní Julie Hewson z Velké Británie – uspořádat u nás první systematický výcvik v integrativně pojímané supervizi. Julie Hewson, transakční analytička, ředitelka Institutu Iron Mill v Exeteru a členka výboru Evropské asociace pro supervizi, přijížděla do Česka původně na pozvání České asociace pro transakční analýzu (ČATA). Tam vznikl nápad požádat ji o vedení prvního supervizního výcviku v integrativní supervizi u nás, jehož cílem bylo mj. umožnit „pod střechou“ integrativní supervize dialog odborníků z různých psychoterapeutických směrů a rozličných profesí (psychoterapie, zdravotnictví, školství, sociální oblast). Obrovskou zásluhu na organizaci úvodního a posléze dalších výcviků měla PhDr. Marie Henková.

V roce 1997 byl tedy zahájen první systematický výcvik v integrativně pojímané supervizi (tzv. skupina A), který pro tři desítky zkušených odborníků vedla Julie Hewson. Lektorsky se na výcviku podílela i Elisabeth Holloway z USA, autorka řady výzkumných projektů a odborných publikací o supervizi. Absolventi této skupiny po čtyřech letech výcviku obdrželi mezinárodní osvědčení Evropské asociace pro supervizi (EAS). Třináct z nich se stalo také „vyučujícími supervizory“ (teaching supervizors), což je opravňuje vzdělávat další supervizory. Na tento výcvik navazuje roku 1999 druhá, rovněž třicetičlenná výcviková skupina (tzv. skupina B), opět pod vedením Julie Hewson, jíž se podařilo daleko víc než „jen“ vést odborně kvalitní výcviky, zahrnující teorii supervize, nácvik supervizních dovedností zaměřených na práci s jednotlivci, skupinou, týmem i organizací a supervizní praxi. PhDr. Antonín Šimek ve svém článku „Thank you, Julie“ (Konfrontace X, 1999/3) oceňuje její „vzácný cit pro naše prostředí“. Za sebe bych dodala, že se jí podařilo vytvořit široký prostor pro odborníky z různých oblastí, učit je vzájemnému respektu a porozumění. Nabídla model dospělého, etického a nezahanbujícího chování v supervizi, v přístupu k supervidovaným i ke klientům.

V Psychoterapeutických sešitech (2000, č.2/56, vyd. PPI v Psychologii dnes) vychází v překladu A. Koblicové článek J. Hewson: „Výcvik supervizorů v uzavírání supervizní smlouvy“ a F. Inskippa: „Výcvik supervidovaných v používání supervize“.

Na půdě obou zmíněných výcviků vznikly postupně „boardy“ (ve složení Marie Henková, Blanka Čepická, Jan Kožnar, Jan Pfeiffer, Antonín Šimek, Magda Frouzová, Iva Ondráčková, Martin Hajný, Milan Kinkor, Veronika Čermáková), které se podílely na organizaci výcviků a později také na vzniku Českého institutu pro supervizi.

Ten byl založen na ustavující valné hromadě padesáti řádných členů 4. listopadu 2001 (registrován ministerstvem vnitra v lednu 2002). Zde byly také schváleny Stanovy institutu a složení první správní rady ČIS ve složení MUDr. Jan Pfeiffer (předseda), PhDr. Veronika Čermáková (místopředsedkyně), MUDr. Helena Fišerová,  PhDr. Michael Chytrý a PhDr. Jiří Jakubů. Později byli do správní rady kooptováni PhDr.Václava Masáková a PhDr. Jiří Broža – jako zástupci supervizního výcviku (tzv. skupina „školská A“), vedeného již českými lektory PhDr. Marií Henkovou a doc. PhDr. Janem Kožnarem převážně pro účastníky ze školské oblasti. Jednou z priorit  vedení institutu bylo vyjednávání s EAS o podmínkách akreditace výcvikového supervizního  programu ČIS touto asociací. To se díky nasazení a práci mnoha lidí podařilo a 8.března 2003 je na výjezdním zasedání výboru EAS v Praze ČIS slavnostně akreditován. V květnu 2003 pak probíhají závěrečné zkoušky dvou výcvikových skupin (B a „školská A“) již podle uznaných kritérií, za účasti zahraničních pozorovatelů EAS Sheily Ryan (Velká Británie) a Julie Hewson. Slavnostní certifikace se koná na Řípu, pasování mečem na supervizora ČIS se ujímá doc. MUDr. Jaroslav Skála. Říp má symbolizovat  „nadhled“ (super-vidění), osídlování a kultivaci supervizního „území“. Zásluhou PhDr. Antonína Šimka pak vychází kniha Supervize- kazuistiky (Triton 2004), která obsahuje výběr ze závěrečných prací absolventů výcviku ČIS. Osobní a profesionální vzpomínky a zkušenosti z výuky supervize u nás poutavě shrnula Julie Hewson ve své „Zprávě o úspěšném završení zkoušek a ustavení Českého institutu pro supervizi“ (léto 2003).

Velký podíl na vytváření kritérií a filosofie ČIS představovala také činnost vzdělávací komise ve složení PhDr. M. Henková,PhDr. H. Vyhnálková, PhDr. K. Koblic, PhDr. M. Kusý, doc. MUDr. J. Skála. a PhDr. A. Šimek. Etická komise – PhDr. A. Paloušová, PhDr. L. Trapková a MUDr. J. Bartoš – přeložila Etický kodex EAS a rozpracovala jej pro české podmínky. Obrovskou pomocí byla a je práce asistentky ČIS Mgr. Miroslavy Bubely.

ČIS organizuje další výcvikový běh s lektory  PhDr. M. Henkovou,doc. PhDr. J. Kožnarem a MUDr. J. Pfeifferem (skupina C), pořádá Pracovní dny ČIS, kde se diskutuje o aktuálních otázkách supervize a jejím etablování. Organizuje Den ČIS v Lékařském domě, podílí se na vydání knihy M. Carrolla a M. Tholstrupové: Integrativní přístupy k supervizi (Triton 2004), pokouší se o jednání s ministerstvem školství a dalšími instituty o kompatibilitě požadavků na vzdělání a odbornost supervizora. V listopadu 2004 je ČIS pořadatelem třídenní konference Supervize v pomáhajících profesích v Jánských Lázních, na kterou se sjelo 160 místních i zahraničních účastníků.
Na valné hromadě v únoru 2005 je na další tříleté období zvolena nová správní rada ve složení PhDr. Jiří Broža (předseda), PhDr. Veronika Čermáková (místopředsedkyně), MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., PaedDr. Jiljí Novotný, PhDr. Vlastimil Sojka, za skupinu C jsou kooptováni PhDr. Iva Košťálová a MUDr. Jan Kredba. V nové vzdělávací komisi pracují PhDr. Hana Vyhnálková, MUDr. Helena Fišerová, PhDr. Marie Henková, PhDr. Karel Koblic a PhDr. Miloš Kusý. Etická komise se schází ve složení PhDr. Alena Paloušová, dipl. Kt. Beate Albrich a Mgr. David Doležal.

Správní rada začíná pořádat také setkání nad supervizí supervize. Každé dva měsíce se schází otevřená skupinka supervizorů, kteří probírají své problematické supervizní případy. Setkání je nejen prostorem pro hledání řešení supervizních složitostí, pomáhá také pojmenovávat, diskutovat a kultivovat důležité otázky, s nimiž se setkáváme v supervizní praxi. (např. přítomnost vedoucího u případové supervize v rámci skupinové supervize – pro a proti, specifika výcvikové supervize, krize ukončování supervize, jak zacházet s tématy, která nejsou součástí zakázky, přesto je supervizor vnímá jako zásadní, moc a supervize, identita supervizora apod.)
Postupně se rozšířilo podobné setkávání supervizorů i do Hradce Králové, kde PhDr. Dana Dobiášová s PhDr. Valerii Pellarovou organizují střídavě supervizi případové a supervizní práce.

ČIS nabízí také „Úvodní seminář o supervizi“ (akreditovaný MV) určený pro zájemce o supervizi. Seznamuje s tím, co je supervize, co může nabídnout a k čemu může posloužit, jak zajistit bezpečí pomocí kontraktování, jak si supervizi domluvit apod.

Na podzim 2005 naše řady navždy opouští PhDr. Antonín Šimek, který se díky svým lidským i odborným kvalitám velmi zasloužil o rozvoj dobré supervizní praxe u nás.

V listopadu 2005 úspěšně zakončili svůj supervizní výcvik členové skupiny C. Na závěrečné zkoušky přijela Sheila Ryan (Velká Británie), která mj. nabídla některé inovace zkušebního procesu. Její náměty byly spolu se zkušenostmi MUDr. Jana Pfeiffera ze supervizních zkoušek v Anglii využity při organizaci dalšího zkouškového procesu.

V roce 2005 ČIS získává grant v rámci projektu ESF: „Ověření modelu vzdělávání sociálních pracovníků Středočeského kraje formou supervize.“

Na každoroční valné hromadě v únoru 2006 jsou formou „pracovní kavárny“ generovány další nápady pro činnost, propagaci a směřování sdružení. Správní rada spolu se vzdělávací komisí zpracovává Podmínky pro pořádání evaluačního výcviku pro budoucí vyučující („teaching“) supervizory, zvažuje možnost uspořádat pro supervizory ČIS nadstavbový kurz pro supervizi managementu, spolupracuje na tvorbě pružnějších webových stránek (s MUDr. D. Adamečkem).

Stoupá zájem o poskytování supervize supervizory ČIS.

V listopadu 2006 organizuje Správní rada spolu s PhDr. Jiřím Jakubů další zkoušky – účastníků skupiny D – vedené dr. Jitkou Vodňanskou a MUDr. Janem Pfeifferem. Julie Hewson z pozice zahraničního pozorovatele vysoce hodnotí supervizní znalosti, porozumění a dovednosti kandidátů, moudrost, integritu a respekt zkoušejících a velmi dobré organizační zajištění zkoušek.

S počátkem roku 2007 přichází Mirka Bubela s výtvarným nápadem novoročenek ČISu- mozaiky fotografií z akcí ČISu za předchozí období. Tato podoba PF se stává v ČISu tradicí.

Od května 2007 začíná ČIS ve spolupráci s Remediem pořádat odborná kolokvia s tématy týmové supervize (těchto kolokvií proběhne do konce roku 2009 celkem šest). Na setkáních kolegové diskutují nejrůznější
aspekty týmové supervize – indikace, hranice, kontrakt, setting,specifické postupy, náročné situace, evaluace, terminace atd. v týmové supervizi. Jedno ze setkání je věnováno třístrannému kontraktování
„in vivo“- s reálným týmem a zadavatelem supervize.

Na podzim 2007 umírá doc. MUDr. Jaroslav Skála, jeden ze spolu – tvůrců systému supervize u nás. Výcvik v supervizi absolvoval ve svých 84 (!) letech. Po vzniku ČIS se podílel na práci vzdělávací komise. Později to byl právě on, kdo pasoval mečem absolventy výcviků ČIS.

V listopadu 2007 pořádá ČIS další z konferencí- tentokrát s tématem „Supervize v sociálních službách“. Tato konference se koná v Kralupech nad Vltavou a je završením projektu z ESF „Ověření modelu vzdělávání sociálních pracovníků Středočeského kraje formou supervize“. Zatímco supervizoři projektu vnímali průkopnickou práci zavádění supervize na sociálních odborech krajského úřadu jako náročnou, místy těžko prosaditelnou a klopotnou práci, výzkum spokojenosti supervidovaných vycházel pro supervizi v této oblasti i pro práci supervizorů ČIS velmi příznivě (bakalářská práce Bc. K.Krušinské 2007). Další přednášející se na konferenci zabývali mj. situací v sociálních službách vůbec včetně zavádění standardů sociálních služeb, zkušenostmi se supervizí v práci s uprchlíky, dále v sociálních službách zřizovaných církvemi, ve výchovných ústavech apod. Na pracovních dílnách se diskutovala témata odpovědnosti supervizora v supervizi, týmové supervize, supervize řízení, role supervizora v různých fázích vývoje týmu…Nezapomenutelnou součástí konference byl také taneční večer s Vrchlabským dixielandem.

Na další volební valné hromadě v únoru 2008 byli do správní rady na další tříleté období zvoleni PhDr. Jiří Broža (předseda), PhDr. Veronika Čermáková (místopředsedkyně), PhDr. Petr Klíma (správce), PhDr. Jiljí Novotný a Mgr. Milan Stiburek. Asistentkou zůstává nezastupitelná Mgr. Mirka Bubela. Vzdělávací komise pracuje ve složení PhDr. Hana Vyhnálková, MUDr. Helena Fišerová, PhDr. Karel Koblic, nově PhDr. Jiří Jakubů. Etická komise zůstává ve stejném složení.

Divoká realita v zavádění supervize, zejména v sociálních službách vede ČIS k pořádání setkání s dalšími školiteli supervize u nás (Remedium, FHS,…). Hledají se minimální požadavky pro výkon práce supervizora.

Mgr. Milan Stiburek organizuje supervizní skupinu– pravidelné setkávání odborníků nad supervizí vlastní práce s klienty. Dále se v této skupině střídají v roli supervizorů dipl. Kt. Beate Albrich, PhDr. Veronika Čermáková, Martin Hajný PhD. a PhDr. Jan Roubal. Supervizi lektorů zajišťuje PhDr. Alena Paloušová.

Na setkání výboru EAS vyjíždí jako kandidát za ČIS v létě 2009 Doc. PhDr. Jan Kožnar, CSc.

Správní rada spolu se vzdělávací komisí připravují v září 2008 tzv. „učící víkend“ výborně a tvořivě vedený
Dr. Jitkou Vodňanaskou a MUDr. Janem Pfeifferem. Seminář byl přípravou supervizorů ČIS k výuce supervize a také k chystanému Evaluačnímu workshopu (proces k získání hodnosti „vyučující supervizor“.

ČIS se také setkává se zástupci nově vzniklé Asociace supervizorů ve školství (ASŠ) a Slovenského institutu pro supervizi (SIPS)  a společně hledají možnosti spolupráce.

Etická komise ČIS  pořádá v lednu 2009 pracovní setkání na téma: „Bruslení v mantinelech etiky (supervizor v sociálních službách)“. Asi padesát účastníků vedlo bohatou diskusi, zaznělo mnoho námětů pro event. další podobná setkání.

MUDr. Helena Fišerová a PhDR. Karel Koblic otevírají v lednu další z výcviků ČIS – běh E.

PhDr. Veronika Čermáková (listopad 2006, 2009)

© Český institut pro supervizi 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *